Fialové zítřky
Marek Řezanka
Petr Fiala nás „obšťastnil“ novoročním projevem. Projevem, ve kterém se obešel bez jediného relevantního údaje – a který postavil toliko na dojmech. V plné nahotě nám odhalil, že naši likvidaci myslí skutečně upřímně.
Pojďme si tedy ony fialové zítřky, jež nás s ním čekají, přiblížit:
„Česká republika se ale stala samostatným státem, protože dva národy se před třiceti lety rozhodly, že nadále budou pokračovat každý sám. A domluvily se u jednacího stolu. Zvládly to se vzájemným respektem, rychle a především pokojně, tedy mírovou cestou.“
Petrovi Fialovi patrně uniklo, že Československo se nerozpadlo po referendu českých a slovenských občanů, ale na základě dohody dvou politických stran – ODS a HZDS. Mluvit o rozhodnutí národů je tedy přinejmenším nemístné.
Škoda, že Petr Fiala nezmínil, že dnes již nestojíme ve frontách na banány, zato si pomalu nekoupíme ani mléko vzhledem k ceně jeho jednoho litru. Neopomněl však uvést, jak jsme byli chudí – a jak jsme zbohatli:
„Začínali jsme jako chudá země, která se teprve nedávno vymanila z komunistického bloku. Naším hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země.“
Toto je podobná mantra jako ta s frontou na banány. Kolik prosperujících podniků po roce 1989 zaniklo? Kde je Poldi Kladno? Kde jsou naše vyhlášené sklářské a textilní podniky? Proč nejsme soběstační v produkci potravin? Jak je na tom Madeta? Co se stalo s našimi cukrovary? Těmto otázkám se Petr Fiala vyhnul obloukem. Bylo by to totiž velmi nepříjemné pojednání, jež se do jeho nabubřele pozitivního vzkazu nehodilo.
Zatímco u nás roste kriminalita a počet vražd, premiér Fiala hovoří o bezpečném životě pro naše děti:
„Jsme součástí demokratické Evropy a naši bezpečnost chrání naše členství v NATO. Díky tomu máme my i naše děti možnost, šanci žít daleko lepší život, než má většina lidí na této planetě.“
Nějak mi uniká, jak NATO hájí naši bezpečnost: Snad tím, že v roce 1999 bombardovalo v Grdelické soutěsce vlak s civilisty – a pár jich poslalo na onen svět? Nebo že se nyní zapojuje do konfliktu na Ukrajině, aby se rozpoutala třetí světová válka? Za takový pocit bezpečnosti tedy pěkně děkuji.
Petr Fiala se ale nejspíš rozhodl svým projevem zvednout ze židlí ty, kteří nemají na placení předražené elektřiny:
„Druhým momentem je zodpovědnost, s níž přistupujete k nutnosti šetřit elektřinou a plynem. Nejen proto, že tak šetříte vaše vlastní peníze. Ale také proto, že tak přímo pomáháte naší ekonomice a celé naší republice, aby tuto energetickou krizi přečkala s co nejmenšími škodami.“
Víme již, kolik podniků bude nuceno kvůli vládní politice v oblasti energií zkrachovat a propouštět? Tento údaj by jistě premiérův projev náležitě oživil.
Petr Fiala ovšem ví, že kdo nechce být „ztroskotanec a zaprodanec“ – pardon, „dezolát“, musí umět být na své zbídačení patřičně hrdý:
„Česká republika není žádný malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží, jak občas slýchám i ve veřejných debatách. Ne, takové poraženectví musíme společně odmítnout a opustit. Podle počtu obyvatel jsme 9. nejlidnatější stát z 27 členských zemí Evropské unie.“
Sečteme–li podíly populací Německa, Francie, Itálie, Španělska a Polska, jsme na cca 67 % populace EU. Populace ČR představuje 2,4 % unijní populace. Česká republika je skutečně malý stát, a nejen co do počtu obyvatel. Kdyby mluvil Petr Fiala o rozloze členských států, slovo malý by naši republiku vystihovalo velmi přesně. Ano, jsou zde i výrazně menší státy – Kypr, Lucembursko a Malta. Evropská unie zaujímá plochu o rozloze cca 4,2 milionů kilometrů čtverečních. Rozloha České republiky je necelých 79 tisíc kilometrů čtverečních.
Odmyslíme–li, že evropští politici poplácávají po ramenou ty české, naše země je ve skutečnosti na úplné periferii jejich zájmu. V případě vypuknutí jaderného konfliktu bychom byli obětováni bez mrknutí oka.
Fiala si ovšem nedá pokoj, a provokuje dál:
„A ani podle naší ekonomiky, prosperity a životní úrovně nepatříme nikam na konec.“
Měli bychom mu tedy připomenout zadlužení naší země za jeho vlády. Měli bychom mu připomenout rekordní inflaci České republiky, za kterou je jeho kabinet přímo zodpovědný. A měli bychom mu připomenout, že zvyšovat výdaje bez zajištění příjmů, je sebevražda – zvláště, když se ty výdaje doslova vyhazují oknem.
Česká republika zaujímala v listopadu 2022 pozici v první pětici států EU s nejvyšší inflací (kolem 16 %).
Korunu všemu ale Petr Fiala nasadil, když navzdory jediné povolené pravdě, že Rusko nemůže vyhrát, tuto možnost připustil – a prohlásil, že rozdmýcháváme konflikt, aby tu bylo bezpečněji:
„Vojenský útok Ruska na Ukrajinu nám ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. Může být ohrožena, např. pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost. To se v minulých letech bohužel nedělo. Málo jsme se věnovali armádě, neplnili jsme dostatečně svoje sliby vůči našim spojencům v NATO. Nyní se to snažíme rychle změnit. Proto navyšujeme a budeme dál navyšovat výdaje na naši obranu.“
Jinými slovy, kdyby na chleba nebylo, na zbraně bude. Je to právě Fialova vláda, kdo nás svou fatálně nediplomatickou politikou štve do přímé účasti ve vražedném konfliktu. Rakušan si vyvěšuje vaky, Černochová schvaluje atentáty na civilní cíle – a místo diplomatických snah posílá Fialova vláda flintičky a tanky. To pokládám za odporné. Fiala nás ale přesvědčuje, že válka znamená mír:
„Občas někde zaslechnu, že bychom raději, než o zbrojení měli usilovat o mír. Jenomže právě budování silné kolektivní obrany je jediná cesta, jak si mír dlouhodobě udržet.“
Fialova vláda ale nebuduje obranu. Fialova vláda vede válku, k níž jsme jí nedali mandát.
Jako vrchol všeho se pak Fiala chlubí, že vytváří válečnou ekonomiku. Škoda Auto sice má a bude mít vážné problémy – a přijde–li o trhy v Číně, může to být pro tento podnik zničující, ale podle Fialy se nic neděje: Budou se vyrábět tanky. Asi by stálo za to Fialu upozornit na fakt, že vzkříšení ekonomiky zbrojením tu již v dějinách bylo – za jistého Hitlera. A že tato cesta zrovna ke zdaru nevedla:
„Vytváříme tím pracovní místa, většinou s vysokou přidanou hodnotou, tedy místa dobře placená, a podporujeme tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců.“
Ruský plyn tvoří 40 procent dodávek do Evropské unie. Nahradit ho v dohledné době v plném objemu nelze – a pokud by se to někdy podařilo, pak jen za cenu jeho nesmírného zdražení. Navíc jsou tu poškozené ropovody Nordstream 1 a 2, na které byly spáchány teroristické útoky. Viník se jaksi nehledá. V srpnu 2022 šéf Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller varoval, že Německo nemusí splnit vytyčené cíle v oblasti skladování plynu, související s ruskou invazí na Ukrajinu. V případě úplného zastavení dodávek plynu by podle něho zásobníky vydržely necelé tři měsíce – ale pouze v případě, že by do té doby bylo dosaženo cílové úrovně naplnění. To Fialovi ani trochu nepřekáží v jeho velikášství:
„Naším cílem musí být plná energetická bezpečnost a suverenita České republiky. Tedy stav, kdy budeme mít více dodavatelů, které budeme moci v případě nějakého problému vzájemně nahradit.“
Ani slůvkem Petr Fiala nezavadil ve svém projevu o lidi, kteří se ocitají v bezvýchodné situaci – a na zálohy za elektřinu a plyn jednoduše nemají:
„Je to cesta dlouhá a náročná, protože energetiku nelze změnit z měsíce na měsíc. Najít nové dodavatele, nové způsoby dopravy, postavit ropovody, plynovody, nové zdroje elektřiny, navýšit kapacitu rozvodných sítí, to vše bude trvat několik let. Ale začali jsme a první výsledky máme na stole. Plynu máme pro tuto zimu dostatek, zvětšujeme kapacitu ropovodů z demokratických zemí, rozvíjíme jadernou energetiku a rušíme administrativní bariéry pro stavbu nových elektráren z obnovitelných zdrojů.“
Fiala vyslal jasný signál: Vláda neomezí výdaje na válku. V tom případě je ale zřejmé, co a koho omezí: Seniory, sociální zabezpečení, peníze na důstojný život handicapovaných, výdaje na dostupné zdravotnictví atp.:
„Věřím, že se naplní předpovědi expertů a že opatření, která dělá naše vláda – a v oblasti boje s inflací i Česká národní banka – se už letos začnou pozitivně projevovat. Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň.“
Na toto nezapomínejme. Petr Fiala nám slíbil, že v roce 2023 klesne inflace v ČR pod deset procent. Asi až zkrachuje „škodovka“:
„Chci vám slíbit, že vláda se k tomu bude snažit maximálně přispět. Proto plníme naše programové prohlášení, reagujeme na podněty Národní ekonomické rady vlády a ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí. Tedy oblasti, které naše vláda považuje za svoji letošní prioritu.“
Jak tomuto diletantskému a lživému projevu může vůbec někdo tleskat? Je to snůška nerealistických blábolů, které se neopírají o fakta a dostupné údaje. Přesto Fiala tvrdí, že:
„Naší cestou je systematická, promyšlená politika s jasnými cíli, každodenní drobná práce, která provede naši zemi dnešními krizemi a učiní ji silnější, odolnější, bezpečnější a více prosperující.“
My tedy nyní zažíváme jenom nějaké krize, pane premiére?
Celý Fialův projev chápu jako jednu velkou kampaň pro to, aby byl prezidentem republiky zvolen Jaroslav Bašta. Každý, kdo má pocit, že Fialova koncepce vede naši zem k sebevraždě, by měl dát svůj hlas tomu, kdo tomuto „sebevrahovi“ nehodlá radit – ale udělá maximum pro to, aby nebyl u moci.
Učiňme z prezidentské volby referendum o vládě kabinetu, který podniká vše pro brutální omezení svobody slova ve veřejném prostoru – a z médií si dělá placené poslušné oslíčky, aby už ani teoreticky nešlo mluvit o „nezávislosti“. O vládě kabinetu, který nás žene ke kolapsu – a nazývá to „dnešními krizemi“. O vládě kabinetu, jenž z nás dělá válečnou ekonomiku. Pamatujme na jedno: Opravné prostředky již mít nebudeme.